Průzkum ESET: Každý sedmý nezletilý a třetina dospělých sdílí intimní fotky a videa, riziko zneužití hrozí zejména mladistvým

17. 08. 2022

Praha, 17. srpna 2022 – Češi rádi sdílí své intimní fotografie nebo videa. Takzvaný konsensuální sexting je nejčastější v partnerských vztazích, výjimkou však není ani v případě navazování kontaktů s úplně neznámými osobami nebo jako zábava a experimentování, a to především u mladistvých.

Ačkoli je pro většinu nezletilých sexting dle jejich slov nebezpečný (82 %) a pro dvě třetiny z nich nepřípustný (69 %), pětina z nich, která intimní obsah někdy sdílela, se již setkala s nějakým zneužitím, ať už formou nedobrovolného zveřejnění, vydírání, manipulace nebo šikany.

Průzkum, který probíhal v období od 31. května 2022 do 12. června 2022, realizovala společnost ESET v rámci globální iniciativy Safer Kids Online a Policie ČR ve spolupráci s agenturou Median a za podpory Univerzity Palackého v Olomouci.

Nejnovější průzkum společnosti ESET a Policie ČR sledoval zkušenost se sdílením intimního obsahu mezi mladistvými ve věku 12-18 let a dospělými (18 a více let). Přibližně každý sedmý nezletilý (14 %) a každý třetí dospělý (33 %) uvedl, že někdy někomu dobrovolně poslal svou vlastní intimní fotografii či video. Z těchto intimních obsahů byl každý pátý sdílený nezletilým nějakou formou zneužit (18 %).

„Ačkoli z průzkumu vidíme, že zkušenost s vědomým a dobrovolným sdílením intimních fotografií či videí, tzv. konsensuálním sextingem, mají spíše dospělí než mladiství ve věku do 18 let, jsou to především mladiství, kteří jsou v tomto případě častějšími oběťmi nějaké formy zneužití. Jedná se o výrazně vyšší podíl než u dospělých, kde mají s nějakou formou zneužití dobrovolně poskytnutých intimních materiálů zkušenost jen 3 % dotázaných,“ shrnuje hlavní závěry průzkumu Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.

„Dospívající mají méně životních zkušeností a ve vývojovém období mladší adolescence (11-15 let) jsou nejvíce nastaveni chovat se tak, aby zapůsobili na své okolí a vrstevníky. Potřebují se cítit přijatí, považovaní za cool,“ říká psycholožka Jarmila Tomková, konzultantka globálního projektu Safer Kids Online společnosti ESET. „Důvody, proč dochází ke zneužití sdíleného intimního obsahu u dětí, mohou být různé. Pokud je útočník dospělý, může se spoléhat na pocity strachu a studu obětí, stejně jako na jejich nižší informovanost a odvahu svěřit se s celou situací dospělému člověku a přistoupit k řešení prostřednictvím spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. Další možnou skupinou zneuživatelů jsou vrstevníci. V tomto případě existuje mnoho možných příčin – kruté žertování, které však překračuje hranice a nedodržuje netiketu. Pod vlivem disinhibičního efektu v online komunikaci to děti někdy zle odhadnou a nekontrolují se. Může jít také o pomstu, žárlivost a v některých případech je to součástí šikany.“

„Výzkumy zaměřené na sexting, které proběhly v minulých letech v České republice, potvrzují, že v posledních 10 letech prevalence sextingu u dospívajících roste. Ještě v roce 2011 sexting realizovalo přibližně 9 % českých dětí, v roce 2014 toto číslo vzrostlo na 12 %, v roce 2017 prevalence sextingu dosahovala 15,5 %, nyní se pohybujeme kolem 14-15 %. Je tedy zřejmé, že jde o fenomén, kterému je třeba věnovat pozornost a zaměřit se na něj např. v systému všeobecné primární prevence rizikového chování. Důležité je také upozornit rodiče na to, že je nutné o tomto tématu mluvit také v rámci prevence realizované přímo v rodině,“ uvádí Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci.

Dvě třetiny nezletilých považují sexting za nepřípustný

Dívky (17 %) a ženy (36 %) posílají své intimní fotografie častěji, než mladíci (12 %) a muži (30 %), ti naopak posílají častěji intimní fotky jako reakci na příchozí intimní fotky (40 % nezletilých chlapců a 52 % mužů). Intimní obsah aktivně a dobrovolně zasílá každý třetí dospělý (33 %), nejčastěji ve věkové kategorii 25-34 let.

Posílat si intimní fotky či videa, a to i mezi partnery, je přitom nepřípustné pro více než dvě třetiny mladistvých (69 %) a polovinu dospělých (50 %). Sexting přijde (spíše nebo zcela) nepřípustný téměř třem čtvrtinám dívek (74 %) a necelým dvěma třetinám chlapců (65 %). Nejvíce je sexting nepřípustný pro nejmladší věkovou skupinu 12-15 let (74 %). U nezletilých dotazovaných jsou také patrné geografické rozdíly v rámci České republiky. Sexting považují za nepřípustný častěji na Moravě (72 %) a v Čechách mimo hlavní město (70 %), než v Praze (55 %).

„Je možné, že ve větších městech jsou postoje k sexualitě a sextingu rozmanitější a souvisí s větší otevřeností a tolerancí k rozmanitosti. V takové kultuře se děti během dospívání také cítí svobodnější v experimentování se svou identitou, sexualitou a vztahy a s postoji k nim. Ve velkém městě může panovat také větší pluralita názorů o formě prevence a vzdělávání, které se mladým lidem doporučuje. S přístupem k sextingu zaměřeným na snižování škod, nikoli na jeho striktní zakazování, se mladí lidé setkají spíše ve velkoměstě než v menších městech s konzervativnější kulturou,“ říká Tomková.

Nejčastější je sexting mezi partnery, třetina zaslala intimní obsah také neznámé osobě

Nejčastěji je konsensuální sexting dle průzkumu praxí v rámci partnerského vztahu. Téměř čtvrtina nezletilých (23 %) a téměř pětina dospělých (17 %) poslala intimní fotky ale také někomu, koho znají jen z internetu. Mezi nezletilými je tato zkušenost nejčastější u dětí mezi 12 a 15 roky (28 %). Úplně neznámé osobě za účelem navázání erotického kontaktu poslala intimní obsah bez předchozího souhlasu zhruba třetina dospělých (31 %) i nezletilých (28 %). Necelá třetina dotázaných nezletilých také uvedla, že sdílí intimní obsah pro pobavení nebo k vyprovokování nějaké reakce.

„Dospívající stále do značné míry experimentují a zkoumají svou sexualitu a identitu. Je to typické pro tento věk. Lze to však provádět bezpečněji i riskantněji. Kromě rizikového chování na internetu hraje v tomto riskantním chování při objevování vlastní identity a sexuality roli i efekt disinhibice, tj. větší odvázanost, impulzivita a ztráta zábran v chování na internetu ve srovnání s offline prostředím. Zároveň je třeba dodat, že sexting může být součástí experimentování a testování hranic ve vztazích nebo zábavy nerespektující netiketu. V případě zneužití sextingu k úmyslnému ubližování druhým také součást šikany,“ říká Tomková.

Se zneužíváním intimního obsahu se nejvíce setkávají nezletilé dívky

Z dat průzkumu dále vyplývá, že se obětí vydírání či vyhrožování zveřejněním intimního obsahu stal každý dvacátý mladistvý. Nejčastějšími kanály, kde dochází k neoprávněnému šíření intimního obsahu, jsou dle průzkumu Instagram a Snapchat, dále pak také Messenger a Facebook.

„Nedobrovolné zaslání intimní fotky či videa vlivem manipulace a přinucení nejvíce uváděly dotázané dívky ve věku do 18 let, konkrétně 15 % dotázaných. Dívky také častěji uváděly, že jejich fotografie byly proti jejich vůli zveřejněny nebo jim zveřejněním někdo vyhrožoval a vydíral je. U mladších chlapců je pak jako nejčastější forma zneužívání uváděn posměch a šikana. Z průzkumu obecně vyplývá, že nejmladší sledovaná kategorie do 15 let je k těmto negativním jevům vůbec nejnáchylnější,“ říká Žáčková.

„Vydírání a zneužívání fotografií u mladých dívek může být způsobeno buď neznámým dospělým online agresorem, vrstevníkem, který si z dívky dělá nekorektní legraci, nebo může jít o vyřizování účtů či šikanu mezi vrstevníky. Dospělý útočník také pravděpodobně předpokládá, že nezletilé dívky jsou snáze manipulovatelné a v případě již odeslaného obsahu se spíše domnívají, že je to jejich vina, protože si materiál k odeslání vybraly samy. Je možné, že útočník spoléhá na manipulativnost obětí, jejich pocity strachu a studu, stejně jako na jejich nižší informovanost a odvahu svěřit se s celou situací dospělému a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Je proto důležité, aby se mladým lidem dostalo včasného a destigmatizujícího vzdělání a aby se mladé dívky nenechaly v kritickém okamžiku vydírat a věděly, že zastrašování a vydírání, stejně jako zveřejňování obsahu bez souhlasu, jsou trestné,“ vysvětluje Tomková.

„Pokud sexting přejde do tzv. sextorze, kdy se intimní materiály stávají předmětem vydírání, hovoříme nejčastěji o trestném činu nazvaném Sexuální nátlak. Případy, kdy materiály zachycují děti, jsou nejčastěji kvalifikovány jako Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a často i dalších skutků. Vždy samozřejmě záleží na posouzení všech okolností daného případu,“ vysvětluje vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

„Nesmíme zapomenout také na sexting, který probíhá prostřednictvím veřejných videochatů, na kterých se dospívající seznamují s neznámými uživateli internetu a často netuší, že jejich videokonverzace byla nahrávána a vzniklá videonahrávka pak může být bez souhlasu účastníků šířena internetem a být dále zneužívána. Další formou nekonsensuálního sextingu jsou již pak vyloženě podvodné formy chování. Na sociálních sítích např. muže osloví neznámá dívka, která se s ním chce seznámit, jejich konverzace přejde do intimní roviny a skončí vzájemným kybersexem (např. masturbací). Problém je, že ve skutečnosti muž nekonverzoval s ženou, ale pachatelem (či skupinou pachatelů), kteří si tyto videochaty obvykle nahrávají a poté požadují finance za to, že vzniklou nahrávku nezveřejní. A poškození jsou ochotni zaplatit vysoké finanční částky za to, že jejich video nebude zveřejněno,“ doplňuje Kamil Kopecký.

Jak eliminovat rizika?

Sdílet s někým intimní vizuální obsah hodnotí jako nebezpečné více než čtyři pětiny dotázaných (82 %) z obou cílových skupin mladistvých i dospělých. Z dotázaných považuje 61 % dospělých sexting za velmi nebezpečný. U nezletilých je tento podíl 57 %. Jako bezpečnou hodnotí tuto aktivitu desetina dospělých (10 %) a mladistvých (12 %). Přes dvě třetiny všech dotázaných z obou věkových skupin sdílí své intimní fotografie či video obsah anonymně, tedy bez zobrazení obličeje.

„Pokud se rozhodneme sdílet svou intimní fotografii nebo video, nikdy bychom na ní neměli zveřejňovat svůj obličej pro případ, že někdo naši fotografii zneužije v online prostoru. Anonymní fotografie zasílá z nezletilých častěji úplně nejmladší věková kategorie mezi 12 až 15 lety, z dospělých pak starší dotázaní kolem 40 až 50 let,“ říká Žáčková. „Čtvrtina dotázaných mladistvých i dospělých také uvedla, že by za určitých okolností byla ochotna sdílet či zveřejnit cizí intimní fotografie. Jakmile je taková fotografie na internetu, mohou se k ní dostat také útočníci a v okamžiku, kdy se jim podaří identifikovat osobu na fotografii, mohou ji často velmi úspěšně vydírat za účelem získání dalších intimních fotografií anebo výkupného,“ doplňuje Žáčková.

Zkušenosti s řešením situace

Více než třetina mladistvých (35 %) a necelá pětina dospělých (19 %), kteří někdy někomu poslali intimní fotografii, svého jednání lituje a znovu by už intimní obsah nikomu nezaslali. Nadpoloviční většina (60 %) dospělých by se při řešení zneužití své intimní fotografie nebo videa obrátila na policii, nezletilí (59 %) zase na rodiče. Spolu s rostoucím věkem respondentů byla častější odpovědí možnost řešit celou situaci s orgány činnými v trestním řízení. Nezletilí také uváděli, že by situaci řešili s kamarády, sourozenci či učiteli, nebo se obrátili na Linku bezpečí. Pro sebe by si celou situaci nejčastěji nechali spíše chlapci (10 %) než dívky.

„V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlakovou aktivitu, je potřeba okamžitě konat. Takové jednání je nutné ohlásit Policii České republiky. Stud není v těchto případech na místě ani u dětí, ani u dospělých. Komunikaci, ve které vás někdo do něčeho nutí, vydírá apod., je vhodné zálohovat prostřednictvím snímku obrazovky. V první fázi není vhodné útočníkovu komunikaci blokovat, přestože se to jeví jako nejlepší okamžité opatření. Pro potřeby dokazování by následně mohly chybět potřebné podklady“, popisuje nezbytné první kroky vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

Psycholožka Jarmila Tomková dodává: „Doporučila bych se zaměřit na dostatečně včasné vzdělávání a prevenci, aby v případě, až mladí lidé začnou zkoumat svou sexualitu, a to i v online prostoru, věděli, jaká jsou rizika a čeho se vyvarovat.“ Podle ní by mladiství měli mít především následující informace:

Pokud si mladiství s někým vymění intimní fotografie, měly by být rozhodně anonymizované, aby obsah nemohl být v budoucnu spojen s jejich identitou – to znamená bez obličeje a jiných identifikačních znaků, jako je např. tetování.
Pokud jim někdo pošle intimní fotografii, dotyčný nejspíš chce, aby reagovali podobně a poslali nějaký materiál, což ale může být past. Nikdo je nemůže vydírat a vyhrožovat jim zveřejněním intimních fotografií, v takovém případě se jedná o trestnou činnost.
Pokud se mladiství setkají se zneužitím své intimní fotografie nebo videa, měli by se obrátit na osobu, které důvěřují, na rodiče, učitele, Linku bezpečí nebo na vrstevníka, který je může podpořit v tom, aby se obrátili na dospělou osobu, která jim pomůže situaci vyřešit s orgány činnými v trestním řízení.

„Okolí mladých lidí, kteří se se zneužitím intimních videí nebo fotografií setkají, by mělo být nápomocné a chápavé. Výše zmíněné případy jsou pro dospívající velmi nepříjemné a vyvolávají strach a úzkost, proto je třeba dětem pomoci znovu získat pocit bezpečí,“ dodává Tomková.

Rizika sextingu je třeba brát vážně, ale není nutné jej démonizovat. V reakci na zjištění z průzkumu vytvořila společnost ESET webové stránky tonevymazes.cz. Na nich najdou uživatelé doporučení, jak lze sexting praktikovat bezpečněji nebo jak postupovat, pokud se stanou obětí neoprávněného nakládání se svými intimními snímky.

„V oblasti školství je velmi důležité zakomponovat do výuky témata, která jsou spojena s online bezpečností a která jsou pro dítě důležitá, protože mají vliv na jejich osobní bezpečnost na internetu. Seznamování na internetu, sexting, sextortion a další jsou témata, se kterými je třeba seznamovat žáky co nejdříve, aby byli připraveni na krizové situace, kterým mohou být vystaveni, a aby mladiství věděli, jak reagovat. Aktuálně probíhající revize rámcových vzdělávacích programů zcela jistě nabízejí prostor pro inovaci učiva v této oblasti,“ uzavírá Kopecký z Univerzity Palackého.

Projekt Safer Kids Online

Safer Kids Online je nejen obsahový web, ale především celosvětová iniciativa společnosti ESET, která má za cíl pomoci především rodičům zorientovat se v technologickém světě a stát se tak dětem průvodci. Děti a mladí lidé stále častěji používají technologie, ať už pro zábavu, učení, objevování nových zájmů nebo komunikaci s přáteli a rodinou.

Vzdělávání probíhá prostřednictvím praktických rad, článků, aktivit, vlogů a materiálů od odborníků na online bezpečnost.

O společnosti ESET

Společnost ESET již od roku 1987 vyvíjí bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Drží rekordní počet ocenění a díky jejím technologiím může více než miliarda uživatelů bezpečně objevovat možnosti internetu. Široké portfolio produktů ESET pokrývá všechny populární platformy, včetně mobilních, a poskytuje neustálou proaktivní ochranu při minimálních systémových nárocích.

ESET dlouhodobě investuje do vývoje. Jen v České republice nalezneme tři vývojová centra, a to v Praze, Jablonci nad Nisou a Brně. Společnost ESET má lokální zastoupení v Praze, celosvětovou centrálu v Bratislavě a disponuje rozsáhlou sítí partnerů ve více než 200 zemích světa.