Kybertest: Falešné stránky internetového bankovnictví Češi s jistotou nepoznají, podvodné SMS u nich naopak nemají šanci

Praha, 16. září 2021 – Nejsnáze rozeznají Češi „férovou“ aplikaci a podvodné SMSky, naopak nejvíce problémů mají s falešnými přihlašovacími stránkami a podvodnými e-maily. Vyplývá to z dosavadních výsledků Kybertestu, který je součástí společné edukační Kyperkampaně ČBA, společnosti ESET a Policie ČR. Interaktivní kvíz si doposud vyzkoušelo již více než 90 tisíc Čechů s průměrnou úspěšností 52 %. Úspěšnější v odhalení podvodů jsou přitom spíše muži a uživatelé ve věku do 34 let. S vyšším věkem jsou Češi zranitelnější, potvrzují průběžná zjištění.

V rámci testu si každý uživatel může ověřit, zda v praktických příkladech rozezná nejčastější triky útočníků jako jsou podvržené odkazy, webové stránky nebo odkazy. Kybertest spustily v polovině července společně Česká bankovní asociace, Policie České republiky a společnost ESET, jakožto stěžejní prvek osvětové Kyberkampaně, která měla a má varovat před narůstajícími počty vishingových a phishingových útoků. Podle dat z roku 2020 totiž většina uživatelů své znalosti rizik přeceňuje. A útočníci jsou si toho velmi dobře vědomi.

„Útoky hackerů jsou stále sofistikovanější. Již dávno to není o e-mailech plných chyb, kde jsme na první pohled schopni rozpoznat, že něco není v pořádku. Útoky jsou dnes předem promyšlené a jejich cílem je v nás s pomocí sociálního inženýrství vyvolat strach o naše peníze uložené na účtu v bance. Zároveň v nás útočníci chtějí vyvolat pocit, že oni jsou ti, kteří nám chtějí pomoci, a právě jim bychom měli sdělit naše citlivé údaje,“ říká Petr Barák, předseda Komise ČBA pro bankovní a finanční bezpečnost, a doplňuje: „Scénářů je celá řada, podvodníci se již nevydávají pouze za policisty či bankéře, ale např. i za finanční správu či ČNB. V poslední době se začínají ve stále větší míře objevovat i různé podvodné investiční nabídky, kdy se pachatelé snaží klientům bank zprostředkovat velice výhodné uložení jejich úspor do různých komodit, jako jsou cenné kovy nebo kryptoměny s tím, že se o vše za ně postarají a „je pouze třeba“ jim umožnit přímý přístup do jejich internetového bankovnictví. Pokud jim toto klient umožní, dochází nejen k odcizení všech na účtu uložených úspor klienta ale mnohdy i jménem klienta k podání nové žádosti o úvěr a následně i k odcizení těchto prostředků. Nejsou výjimkou ani případy, kdy je pachateli účet klienta, který oni sami ovládli, využíván k přesouvání finančních prostředků, odcizených z dalších klientských účtů, tedy fakticky k legalizaci výnosů z trestné činnosti.“

Testují se běžné scénáře útočníků

 Kybertestem uživatele provází fiktivní Rodinná banka a následně řada situací, do kterých se jako uživatel internetu a klient banky běžně dostává např. e-mailová komunikace, přihlašovací stránky či aplikace ke stažení. Úkolem účastníků je pak v rámci jednotlivých ilustračních obrázků poznat, zda obsahují tzv. podezřelé prvky.

„Potenciálně rizikovým neboli podezřelým rozumíme cokoliv od překlepu ve větě, přes podezřelou adresu odesílatele až po propadlý certifikát webové stránky. Nic z toho zpravidla není jednoznačným indikátorem, že se jedná o podvodnou aktivitu útočníka, ale je to pro nás jako pro uživatele znamení, že by zde mohlo být něco v nepořádku. Pokud je podobných prvků na webové stránce či e-mailu více, riziko toho, že jsme terčem podvodu, se výrazně zvyšuje,” vysvětluje Robert Šuman, vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti ESET.

V případě přihlašovací stránky do internetového bankovnictví lidé nejčastěji přehlédli drobná zaškobrtnutí útočníků, jako například neaktuální SSL certifikát nebo překlepy v textu stránky. Naopak bez větších problémů si lidé všimnou podvržené URL adresy. Velmi dobře dokázali uživatelé také identifikovat podvodné SMS nebo falešnou výzvu k obnovení přístupu do internetového bankovnictví.

U phishingu, který vyzýval k obnovení údajů uživatele respondenti správně identifikovali falešnou adresu odesílatele a podvržený odkaz. Vše uvedené jsou běžné praktiky útočníků. Odborníci radí vždy prověřovat, od koho přesně zprávy přicházejí, ještě před tím než uživatele stáhne přílohu či otevře přiložený odkaz.

„Obecně nejméně chyb zachytili uživatelé na falešné přihlašovací stránce a v případě podvodné aplikace. V rámci testu se objevují také e-maily vyhrožující exekucí. Jde o trik, který používají útočníci k šíření malware už léta. Pro mě překvapivě u této otázky respondenti dosahovali úspěšnosti jen 45 %. Zřejmě nejsnazší byla otázka na legitimní aplikaci banky, kde úspěšnost dosahovala 79 %,“ říká Robert Šuman.

Jen třetina uživatelů také správně určila všechny podezřelé prvky při simulaci stažení aplikace. Zejména uživatelé přehlédli chybné zařazení aplikace do nerelevantní kategorie a také méně pravděpodobné jméno vývojáře, v kontextu té konkrétní aplikace. V otázce, kde si uživatel stahoval legitimní aplikaci lidé odpovídali spíše správně. Svědčí to o tom, že jako uživatelé aplikace příliš neprověřujeme. Samotné jméno vývojáře, nízký počet stažení nebo chybná kategorie aplikace nemusí nutně znamenat podvodnou aplikaci. Vždy je třeba vše vnímat v celkovém kontextu. Pokud ale narazíme na více než jeden podezřelý prvek, riziko, že se jedná o rizikovou aplikaci, se výrazně zvyšuje. V takovém případě bychom měli zvážit, zda ji skutečně chceme stáhnout.

Muži a mladí uživatelé si vedou lépe

Podle dosavadních dat si o něco lépe vedou muži než ženy. Přesněji například dokázali identifikovat podvodný e-mail vyhrožující exekucí (11% rozdíl ve správnosti odpovědí), falešnou aplikaci a podvodný e-mail se škodlivým odkazem (7% rozdíl). Naopak není zřejmý rozdíl mezi odpověďmi lidí z velkých měst a vesnic.