Ani po týdnech omezení se nedaří koronavirus zastavit. Řada zemí se spoléhá na data z mobilních telefonů, bank a aplikací, že pomohou predikovat šíření nemoci nebo hlídat dodržování pravidel.
Nabízí se otázka: stojí za to vzdát se části svého soukromí? Zruší se sledování, až pandemie pomine? Není takový bezprecedentní krok příliš velký zásah do svobod jedince? Na druhou stranu, často sdílíme polohu běžně s komerčními subjekty jako Facebook a problém s tím nemáme.
Chytrá karanténa se od pondělí testuje na jižní Moravě, a pokud se osvědčí, je možné, že ji nasadí krizový štáb v celé zemi. Vláda si od chytré karantény slibuje rychlou diagnostiku a také výrazné zpomalení šíření nemoci.
Jak lze sledovat polohu pacienta v karanténě?
Technologií, které dokáží sledovat polohu je řada. Například:
Bluetooth tracking - Mobilní aplikace, které pomocí bluetooth detekuje další osoby se stejnou aplikací v dosahu, pomocí síly a doby signálu měří intenzitu kontaktu
GPS Tracking – sledování pohybu osob přes GPS v telefonu / jiném zařízení
Geolokace – zaměření polohy operátorem
Rozpoznávání obličejů
Termokamery – měří teplotu příchozích do firem, nemocnic…
Chytré náramky – trasování polohy na základě GPS (v Číně povinné)
Banky také mohou s úřady sdílet informace, kdy a kde se platilo jakou platební kartou. Tato metoda má své odpůrce. Ti tvrdí, že například navrátilci z dovolené mohli kartu někomu zapůjčit, aby jim vyřídil nákupy. Ale upřímně – kdo z nás, by svěřil dobrovolně někomu svoji platební kartu včetně PINu?
Jak funguje sledování jinde?
Různé země světa se ke sledování pohybu nemocných osob s COVID-19 stavějí odlišně. Všechny se ale hájí tím, že se snaží získat lepší informace a zastavit šíření nemoci.
V Asii například řada zemí pacienty sleduje. Ve Wuhanu je povinné data sdílet, úřady monitorují polohu mobilního zařízení. Na Taiwanu úřady také sledují polohu mobilu. Pokud člověk v karanténě opustí perimetr, ve kterém má karanténu držet, jsou informovány příslušné autority. V Singapuru využívají tzv. open data – otevřeli data nakažených, aby vývojáři mohli vytvořit mapu jejich pohybu. Vznikla také aplikace TraceTogether která používá bluetooth k dostopování toho, kdo se s nakaženým mohl potkat. Z našeho evropského pohledu jde o nejvýraznější zásah do soukromí.
Výrazně opatrnější jsou v Jižní Koreji. Tamní operátoři a banky sdílejí s hygieniky a vládními institucemi anonymizovaná data o poloze uživatelů. Podobný respekt k ochraně osobních údajů projevili také v Hong Kongu. Místní nosí náramek, který zaznamenává polohu a předává tyto informace autoritám.
V Evropské unii chrání osobní údaje (tedy i polohu) GDPR, článek 9 nicméně umožňuje v naléhavých případech, jako je tento, dočasně oprostit tajemství data o veřejném zdraví. Nařízení, jak data sdílet, nejsou tedy zdaleka tak přísná. Poláci v karanténě si musejí stáhnout speciální aplikaci a pravidelně přes ni odesílat selfie, z metadat fotografie je možné vyčíst polohu. Německo, Velká Británie, Rakousko, Belgie a Itálie získávají anonymizovaná data o poloze uživatelů od mobilních operátorů a bank.
„Bude odpovědností nás všech trvat na tom, abychom se po skončení nouzového stavu vrátili do světa, kde jsou dodržována a vymáhána práva na ochranu soukromí.“ Tony Anscombe, Security Evangelist, ESET
Zcela specifická je situace v Rusku a Číně, obě země využívají masově rozpoznávání obličejů, takže lze snadno zachytit člověka, který karanténu nedodržuje. Systém používá kamery, drony a další monitorovací systémy.
Jak to bude v České republice?
Jak bylo řečeno v úvodu, u nás se testuje systém na bázi dobrovolného zapojení. Testování systému bude nabíhat postupně tento týden po celé jižní Moravě. S největší pravděpodobností bude trvat do poloviny dubna a případně se rozšíří na celou zemi.
Vláda na chytré karanténě spolupracuje se skupinou COVID19CZ. Pokud nakažený dá souhlas, budou experti trasovat jeho pohyb pět dnů zpět a tvořit vizuální mapy. Mělo by tak být snazší identifikovat další potenciální nakažené. Zároveň se podle dostupných informací nebudou data o pohybu konkrétního nakaženého párovat s daty jiných lidí nebo jinými systémy. Jistou nevýhodou je, že stát nebude data spravovat sám, datové centrum bude provozovat soukromá společnost Keboola.
Chytrá karanténa tak, jak ji navrhuje česká vláda se zdá být dobrý kompromis. Aktuálně se pracuje s modelem, že ke sledování musí dát nemocný člověk informovaný souhlas. Přiznejme si, že je to ze strany státu zdvořilost. Nepochybně by mohl sledování nařídit v zájmu veřejného zdraví.
Navíc řada lidí se do podobného systému zapojuje již nyní a dobrovolně. Portál mapy.cz umožnil zapnout sledování polohy. Uživatele pak upozornil na možné setkání s nákazou. Iniciativa vznikla v rámci projektu COVID19 CZ, který si klade za cíl trasovat nákazu napříč republikou. Seznam avizoval, že po skončení epidemie veškerá data smaže a s nikým je v průběhu monitorování nebude sdílet. Za týden provozu se zapojilo přes 800 tisíc lidí (k datu 1. 4. 2020). Rozhovor s tvůrcem chytré karantény a tohoto systému si můžete přečíst zde.